Karas opět na scéně
Vážení zákazníci, opět v nabídce karas stříbřitý.
Vážení zákazníci, opět v nabídce karas stříbřitý.
Karas stříbřitý (Carassius gibelio) je sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi kaprovitých, původně rozšířená ve východní a střední Asii. Dnes je hojně rozšířený i v Evropě, kde se považuje za invazní druh. Vyznačuje se značnou přizpůsobivostí, vysokou odolností a neobvyklým rozmnožovacím mechanismem.
Klíčová fakta
Latinský název: Carassius gibelio
Řád: máloostní (Cypriniformes)
Čeleď: kaprovití (Cyprinidae)
Velikost: běžně 15–30 cm, až 50 cm
Hmotnost: 0,1–0,5 kg, výjimečně do 3 kg
Životnost: obvykle 7–10 let
Tělo karase stříbřitého je vysoké, ze stran zploštělé a pokryté velkými, pevnými šupinami se stříbřitým leskem. Vousky chybějí, hřbetní ploutev je mírně vykrojená. Druh pochází z povodí Amuru a Číny, ale od 20. století se lavinovitě šíří po Evropě. Na území Česka se poprvé objevil v 80. letech a dnes je rozšířen ve většině stojatých i pomalu tekoucích vod.
Karas stříbřitý je všežravec živící se planktonem, bentosem, rostlinami i organickými zbytky. V okrajových oblastech výskytu vytváří téměř výhradně samičí populace a rozmnožuje se tzv. gynogenezí – vajíčka se aktivují spermiemi jiných kaprovitých ryb, aniž by došlo ke splynutí jader. Výsledkem jsou geneticky totožné samice, což umožňuje mimořádně rychlé osídlování nových lokalit.
V Česku i dalších zemích je považován za invazní druh. Jeho přemnožení vede k úbytku původního karase obecného (Carassius carassius) a dalších ryb, protože účinně konkuruje o potravu i prostor. Díky schopnosti přežívat v nízkém obsahu kyslíku a znečištěné vodě vytlačuje citlivější druhy.
Přestože je z ekologického hlediska problematický, má karas stříbřitý určitou hospodářskou hodnotu. V rybníkářství je chován jako doplňkový druh a jeho maso se využívá zejména ve východní Evropě. V Asii z něj byly šlechtěním odvozeny okrasné formy, včetně známé závojnatky.